Ekonomika pro lidi, jednoduše a stručně

ČNB i vláda se snaží ekonomickou situaci řešit. Z téměř nulových úrokových sazeb přešla na restriktivní politiku. V květnu 2020 byla úroková sazba 0.25 %, k listopadu 2022 je sazba 7 %.  Pokud se podíváme na aktuální situaci, růst peněžní zásoby se výrazně zpomalil. Roční růst klasických peněz v oběhu (agregát M1) se dokonce dostal do záporných hodnot.  Tato restriktivní opatření se projevují nižším přílivem nových peněz do ekonomiky (snížení peněžní inflace) a s několikaměsíčním zpožděním i snížením rychlosti růstu cen (snížení cenové inflace). Již během letošního léta se růst cenové inflace zpomalil.  Vše má však svoji cenu. Rizikem restriktivní měnové politiky je zpomalení růstu ekonomiky a její stagnace či pokles - recese. Ta může přerůst i do podoby finanční krize. Mohou začít krachovat podniky a nastat c...

Je potřeba si uvědomit, že ekonomika funguje dlouhodobě. To, co se děje teď, se projeví až za několik období později. Pokud je teď inflace vysoká, není to tím co vláda a ČNB dělá teď. Je to tím, co se dělo před několika měsíci či lety.  Podíváme-li se do minulosti, poslední roky jsme zažívali dobu nízkých úrokových sazeb a nízké cenové inflace kolem 2-3%. Ekonomika i peněžní zásoba přiměřeně rostla. Stát a ČNB podporoval půjčování peněz. Poté přišel šok v podobě Covidu během let 2020-21 a část ekonomiky se kompletně zastavila.  Na to ČNB reagovala snížením úrokových sazeb a stát balíčkem sociální podpory. Opatření způsobilo velmi vysoké zvýšení růstu peněz v oběhu (peněžní inflaci) během let 2020-2021, které se přirozeně začalo projevovat v ekonomice a koncem roku 2021 nám začala cenová inflace stoupat (v...