Ukrajina očima ekonoma (Geopolitika, Makroekonomie)

Ukrajina je dnes velké téma a není se čemu divit. Mě osobně překvapilo, že o této zemi moc nevím. Zároveň mě to inspirovalo zjistit víc. A jak se na ni podívat jinak, než z pohledu ekonomiky. V článku najdete, jak si země stojí dle posledních statistik, její stručnou novodobou historii a hlavní pilíře vývozu.

Statistika

Dle dat z roku 2020 a podle hrubého domácí produktu (HDP) na obyvatele se jedná o jednu z nejchudších zemí Evropy. Na Ukrajině činí HDP na obyvatele 3.7m amerických dolarů (USD), v ČR 22.9m USD a v Německu 46.3m USD. Průměrná mzda v roce 2021 činila přibližně 14 tisíc Ukrajinských hřiven (UAH), v přepočtu 18.5 tisíc Kč (kurz UAH/CZK 0.75). V ČR průměrná mzda v roce 2021 činila 37.8 tisíc Kč.
V zemi je také výrazná korupce. Dle Indexu korupce CPI neboli “Corruption Perceptions Index” z roku 2020 je Ukrajina pod světovým průměrem s 33 body ze 100. Čím méně bodů, tím větší míra korupce. V porovnání se zbytkem Evropy patří spolu s Ruskem (30 bodů) k těm nejhorším. Česká republika je lehce nad světových průměrem s 54 body, Německo má 80.

Novodobá historie

Země byla většinu 20. století součástí Sovětského svazu. Ve 30. letech zažila uměle vyvolaný hladomor. Ten trval přes rok a zemřely při něm miliony obyvatel. Odhady hovoří o více jak 7 milionech obětí.
Během 2. světové války se přes Ukrajinu posunula frontová linie hned dvakrát. Nejdříve s Němci směrem na východ a poté se Sovětským svazem směrem na západ. Po válce zde byl zaznamenám vzestup těžkého průmyslu a elektráren. V roce 1986 se zde odehrála jaderná havárie v Černobylu.
Po rozpadu Sovětského svazu se reforma na tržní hospodářství příliš nepovedla, což vedlo k rozkrádání státního majetku a růstu korupce. Ukrajinská ekonomika se v 90. letech propadla téměř o polovinu. Po roce 2000 se začala ekonomická situace zlepšovat. Bohužel však zemi v roce 2008 zasáhla globální ekonomická krize.
Od roku 2004 je v zemi velké politické napětí. V roce 2004 zde lidé zažili tzv. Oranžovou revoluci (příklon k Rusku) a v roce 2014 tzv. Euromajdan (příklon k západu). V roce 2014 Rusko anektovalo Krym a na východních hranicích Ukrajiny se rozhořela občanská válka.

Potenciál

Z ekonomického potenciálu země disponuje hlavně úrodnou černozemí, zásobou nerostných surovin a těžkým průmyslem. Ekonomika se tedy zaměřuje na vývoz zemědělských produktů, surovin a polotovarů. V posledních letech se Ukrajina snaží o reformy směrem ke digitalizaci a přesunu z těžkého průmyslu na produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Za zmínku stojí turismus a přírodní a kulturní bohatství Ukrajiny.

Vývoz

Dle dat z roku 2020 tvoří největší objem vývozu obilniny (19 %), železo a ocel (16 %), živočišná výroba a oleje (12 %), železná ruda (9 %), elektronika (5.2 %).
Nejvíce vývozu míří do Číny (14 %), Polska (6.7 %), Ruska (5.5 %), Německa (5.5 %) a Turecka (5 %)

Budoucnost

Osobně doufám v co nejrychlejší ukončení konfliktu a uklidnění politického napětí. Pokud se Ukrajině podaří využít zahraničního kapitálu při poválečné obnově země, může to pro zemi znamenat novou kapitolu a období růstu. Ukrajina má rozhodně co nabídnout ať z pohledu průmyslu, přírodních zdrojů nebo turismu a kulturního dědictví.

Zdroje: data.worldbank.org, businessinfo.cz, transparency.org, tradingeconomics.com, czso.cz, cs.wikipedia.org, czechia.mfa.gov.ua