Penzijní reforma, aneb nemáme peníze (Ekonomika, Makroekonomie)
Letos v roce 2023 nás čeká plánovaná sekera státního rozpočtu -295 mld CZK. Neboli rozdíl toho, kolik stát vybere od lidí a firem, a kolik utratí. Pokud bychom počítali s počtem obyvatel ČR 10.5 milionů, vychází to na každého -28 095 CZK, včetně dětí a starých lidí. Stát má sice více možností jak žít na dluh než běžní občané, ale také pro něho platí základní rovnice přežití. Pokud jsme v mínusu, musíme snížit výdaje nebo zvýšit příjmy. V případě státu to jsou nejčastěji škrty v rozpočtu a zvyšování daní. Oboje bolí. Občany i firmy.
Naši politici by mohly následovat příkladu světových vůdců velkých firem a v dobách utahování opasků si jako první symbolicky utáhnout ten svůj. V letošním roce 2023 si například vůdce firmy Apple Tim Cook nechal snížit mzdu o 40 %. Přijde o hezkých pár milionů (cca 50 mil USD), ale získá desetitisíce věrných zaměstnanců, který s ním budou ochotni projít tímto těžkým obdobím.
Ekonomika funguje v cyklech. Máme období růstu a období poklesu. Není na tom nic špatného a pomáhá to k zdravě fungující společnosti. V době růstu lidé více utrácí, ekonomika roste, firmám se daří a peníze jsou levné (úrokové sazby). V době poklesu se životní úroveň snižuje, trh se čistí od neefektivních firem a vzniká prostor pro nové nápady. Peníze jsou drahé a zvyšuje se tlak na efektivní využívání peněz.
Pokud je stát i občan dobrý hospodář, v době růstu brzdí růst své životní úrovně a přebytečné peníze spoří a investuje na horší časy. Tímto omezením v době růstu pak získá to, že dobu poklesu překlene právě za pomoci takto ušetřených peněz. Děje se to na úrovni občana nebo státu? Spíše ne. Většina lidí zpravidla vidí krátkodobě. To co bylo před 10 lety nemá smysl a budoucnost neexistuje. Stát a politici vidí o trochu dále. Zpravidla ale jen na dobu svého volebního období. Dlouhodobá odpovědnost chybí. Pokud politik udělá něco dobře, například s výhledem 5-10 let. Lidé to zapomenou a obdiv za to získá jeho nástupce či nastupující konkurenční politická strana. Není náhoda, že se u nás pravidelně mění levicové a pravicové vedení každé 4 roky.
Zkusme si sami pro sebe položit tyto otázky. Co se stalo před 5-10 lety a ovlivňuje nás to dodnes? Jak se můžeme vyvarovat věcí, které děláme dnes a které nás mohou negativně ovlivnit za 10 let? Jaký máme rozpočet na příštích 10 let? Jaké velké výdaje nás čekají? Jak jsme připraveni na důchod za 5-10-30 let? Protože i ve světle těchto reforem stále platí, že na stát spoléhat nelze. Spolehnout se musíme v první řadě sami na sebe.
Zdroje: mfcr.cz, marketwatch.com
Komentáře
Okomentovat