Divoký bankovní březen (Ekonomika, Makroekonomie)

Do nedávna se zdálo, že recesi a zdražování zvládneme bez větší finanční krize. Pořád nás sice trápí zvyšování cen, ale celkově se povedlo situaci stabilizovat, nezaměstnanost zůstává nízká a akciové trhy přestaly klesat. To se však změnilo 9. března 2023, kdy v Americe zkrachovala Silicon Valley Bank. 

Nejedná se o velkou banku, byla však významná svojí klientelou. Soustředila se totiž na začínající projekty (startupy), které si u ní ve velkém ukládaly peníze od svých štědrých investorů. Aby tyto vklady mohla banka financovat, nakupovala “bezpečné” státní dluhopisy. Ty opravdu byly bezpečné, než se však centrální banka USA rozhodla přejít z extrémně uvolněné měnové politiky během Covidu, na extrémně striktní, s cílem ukočírovat nárůst peněžní zásoby a s ní spojenou inflaci, kterou sama způsobila. Pokud se úrokové sazby zvyšují (s cílem snížit nárůst peněžní zásoby a následnou inflaci) cena starších dluhopisů se snižuje. Banka tak musela pro zajištění likvidity prodávat některé dluhopisy se ztrátou, což způsobilo paniku mezi klienty a následný “běh na banku” s cílem dostat pryč svoje peníze. Událost, kterou dnes již žádná banka nepřežije. Naštěstí díky bleskurychlé reakci již 10. března 2023 banku zachránila Federální pojišťovna vkladů a Federální rezervní systém. Díky tomu nedošlo k dominovému efektu a spuštění rozsáhlejší finanční krize. 

Změna přišla po víkendu dne 13. března 2023 a o trochu blíže k nám, ve Švýcarsku. Musela zasahovat Švýcarská centrální banka a mnoho investorů přišlo o peníze. Co se stalo?

Dne 13. března 2023 se pozornost posouvá blíže k nám, a to na švýcarskou banku Credit Suisse. Jedná se o banku s velmi dlouhou historií. Její založení se datuje k roku 1856. Nejprve se zaměřovala na financování výstavby železnic, poté na retailové klienty. Problémy této banky nejsou žádnou novinkou, její pověst již byla pošramocena a zaznamenala mnoho problémů.

Problémy s cenami dluhopisů samozřejmě nenastaly jen za oceánem, ale i u většiny ostatních bankovních domů po celém světě. Investoři začali prodávat akcie, zákazníci vybírat peníze a cena akcií bank začala klesat. Pomyslný hřebíček pro Credit Suisse přišel, když 15. března 2023 cena některých jejích dluhopisů klesla až na třetinu původní hodnoty. Na to oznámila Saudská národní banka, jeden z největších investorů banky, že není schopna poskytnout finanční pomoc. Situaci se musela pokusit zachránit Švýcarská národní banka s 50 miliardami švýcarských franků, pro ekvivalent v CZK vynásobte 24x. To bohužel vystrašeným investorům a zákazníkům nepomohlo. Dál prodávali akcie a vybírali peníze. Švýcarská banka tak musela přejít k urychlení spojení Credit Suisse s jinou konkurenční švýcarskou bankou UBS. To se uskutečnilo 19. března 2023 za cenu přibližně 3 miliardy švýcarských franků. Celá transakce vyvolala vlnu kritiky a spoustu investorů, i z řad běžných lidí, přišlo o peníze. 

Jak je možné, že banky dostávají finanční injekce od národních bank a států? Po velké krizi v roce 2008 se většinový názor přiklání k tomu, že pro konečný účet je levnější banky zachránit, než nechat padnout. Vyvolává to však morální hazard a snižuje odpovědnost soukromých bank. Samotné téma zásahů do ekonomiky je rozsáhlé a dodneška se ekonomové nemohou shodnout. 

Co můžeme udělat my?

• Starat se o svoje finance a investice pravidelně a dlouhodobě. 
• Nepanikařit.
• Diverzifikovat. Nemít veškeré úspory u jedné banky.
• Investovat jen do toho, čemu rozumíme. Bankovní sektor patří dle mého názoru k těm složitějším. 

Zdroje: wikipedie.cz, algorithmic-sicav.cz